Pojďte se vydat po dávných stopách mnichů, kteří kráčeli před Vámi krajinou kolem Žďáru nad Sázavou, Vyššího Brodu, Velehradu a Plas. Podíleli se na vzniku krajiny, kulturní krajiny které dnes říkáme evropská krajina – po staletí obhospodařovaná krajina, prodchnutá dlouholetou kulturou i duchovním působením. Krajina, ve které se střídají pole, louky, lesy, cesty, remízky, rybníky. Krajina, která lahodí oku, ať už bloumáte českým nebo moravským venkovem, Vysočinou či česko-rakouským příhraničím.
Generace cisterciáků po staletí utvářely podobu krajiny. Rozhodovaly o tom, kde budou stát vsi a dvory, kudy povedou cesty, kolik lesa zůstane zachováno a co se bude kácet. Díky specifickému způsobu obhospodařování se v krajině zachovala řada stop, které ji dodnes činí pozoruhodnou.
Cisterciácké klášterní krajiny představují milníky v utváření dnešní krajiny. Při vzniku nových klášterů se mniši řídili jednotnými pravidly řádu. To dalo krajinám pod jejich vlivem společné rysy. Ale protože se přizpůsobovali místním podmínkám, má každá klášterní krajina také své individuální charakteristiky. Rozmanitost v jednotě - jednota v rozmanitosti.
Cisterciáci více než jiné řády sami řídili hospodářství. Chovali se jako dobří hospodáři vědomi si toho, že z jimi obhospodařované krajiny musí žít i následující generace. U jiných typů řeholních řádů tento přístup k hospodaření a tvorbě krajiny nenacházíme. V tom jsou cisterciáci výjimeční ...a skutečně pozoruhodní. Dle jejich vlastních slov šlo ovtiskování pečeti Boží do krajiny. Nestavěli pro sebe, ale svým dílem oslavovali Boha. K němu směřovali veškeré své konání.
Trefně to vystihl cisterciácký opat Gérard: „Mniši vytvořili Evropu, ale nebyl to jejich záměr. Jejich dobrodružství je v prvé řadě dobrodružstvím nitra (...), jehož jediným hybatelem je žízeň po absolutnu (...), po jiném světě (...).“ Záměrem mnichů a jejich života byl primárně život s Ježíšem Kristem a touha po věčnosti. Přijměte naše pozvání a vydejte se do různých klášterních krajin. Objevujme společně jedinečné cisterciácké dědictví. Cisterciácká krajina je speciálním případem historické kulturní krajiny, tedy krajiny vzniklé ze společného působení přírody a člověka. Jde o kulturní dědictví celoevropských rozměrů, neboť cisterciáci se rozšířili do většiny evropských zemí a všude stejně krajinu ovlivňovali.
Cisterciácké klášterní krajiny napříč Evropou dodnes vykazují mnoho rysů, které připomínají významný kolonizační a krajinotvorný vliv tohoto Řádu, byť velké množství z původně více než 700 klášterů byla v minulosti zrušena. Díky unikátnímu jednotnému přístupu k hospodaření zaměřenému na soběstačnost jsou cisterciácké klášterní krajiny a sídelní struktury navzájem podobné i ve vzdálených oblastech Evropy. Jsou to známky pospolitosti evropských identit po staletí. Mezinárodní síť spolupráce CISTERSCAPES tato spojení znovu oživuje v několika zemích Střední Evropy - Německu, České repoublice, Rakousku, Slovinsku a Polsku.
Také z těchto důvodů, s cílem upozornit na mimořádnou hodnotu těchto kulturních krajin, společenství CISTERSCAPES podalo žádost o nominaci na přidělení označení Evropské dědictví - EUROPEAN HERITAGE LABEL (EHL), a vystupuje pod společným mottem " Cistercian landscapes connecting Europe". Výsledky nominačního procesu očekáváme v květnu 2024!
Do spolupráce v rámci jednotlivých klášterních krajin i nadregionálně se můžete zapojit také Vy, prostřednictvím přistoupení k společnému prohlášení MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ A SPOLUPRÁCI „Cisterciácké krajiny spojující Evropu“ na území České republiky .
Zde naleznete ke stažení formulář pro přistoupení dalších strategických partnerů , autorizovaný dokument prosím zašlete datovou schránkou (dwpqcnt) a mailem na kontaktní adresu: vyssibrod.cisterscapes@gmail.com.
Nově můžete shlédnout krátký film o cisterciáckých klášterních krajinách s českými titulky.
