Cisterciácké klášterní krajiny

Pojďte se vydat po dávných stopách mnichů, kteří kráčeli před Vámi krajinou kolem Žďáru nad Sázavou, Vyššího Brodu, Velehradu a Plas. Podíleli se na vzniku krajiny, které dnes říkáme evropská krajina – po tisíciletí obhospodařovaná krajina, prodchnutá dlouholetou kulturou i duchovním působením. Krajina, ve které se střídají pole, louky, lesy, cesty, remízky, rybníky. Krajina, která lahodí oku, ať už bloumáte českým či moravským venkovem či jeho pomezím. Generace cisterciáků po staletí utvářely podobu krajiny. Rozhodovaly o tom, kde budou stát vsi a dvory, kudy povedou cesty, kolik lesa zůstane zachováno a co se bude kácet. Díky specifickému způsobu obhospodařování se v krajině zachovala řada stop, která ji dodnes činí pozoruhodnou. Cisterciácké klášterní krajiny představují milníky v utváření dnešní krajiny. Při vzniku nových klášterů se mniši řídili jednotnými pravidly řádu. To dalo krajinám pod jejich vlivem společné rysy. Ale protože se přizpůsobovali místním podmínkám, má každá klášterní krajina také své individuální charakteristiky. Rozmanitost v jednotě. Cisterciáci více než jiné řády sami řídili hospodářství. Chovali se jako dobří hospodáři vědomi si toho, že z jimi obhospodařované krajiny musí žít i následující generace.U jiných typů řeholních řádů takt zachované kulturní krajiny nenajdeme. V tom jsou cisterciáci výjimeční. Dle vlastních slov šlo ovtiskování pečeti Boží do krajiny. Nestavěli pro sebe, ale svým dílem oslavovali Boha. K němu směřovali veškeré své konání. Trefně to vystihl cisterciácký opat Gérard: „Mniši vytvořili Evropu, ale nebyl to jejich záměr. Jejich dobrodružství je v prvé řadě dobrodružstvím nitra (...), jehož jediným hybatelem je žízeň po absolutnu (...), po jiném světě (...).“ Záměrem mnichů, jejich života byl primárně život s Ježíšem Kristem a touha po věčnosti. Přijměte naše pozvání a vydejte se do různých klášterních krajin. Objevíte jedinečné cisterciácké dědictví. Cisterciácká krajina je speciálním případem historické kulturní krajiny, tedy krajiny vzniklé ze společného působení přírody a člověka. Jde o kulturní dědictví celoevropských rozměrů, neboť cisterciáci se rozšířili do většiny evropských zemí a všude stejně krajinu ovlivňovali.